Rok 1918 byl rokem, kdy ve střední a jihovýchodní Evropě vznikaly samostatné státy, které ve svých hranicích uzavřely často velmi početné národnostní menšiny. O tomto tématu pojednávala dvoudenní konference, kterou pořádaly katedra historie FP TUL a Státní oblastní archiv v Litoměřicích.
Konferenci včera zahájil úvodním příspěvkem Jan Rychlík z pořádající katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a z ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho tématem byl rozpad Rakouska-Uherska.
Ve svém příspěvku překročil „český“ úhel pohledu a nabídl interpretaci situace na konci Velké války z pohledu všech národů začleněných v Předlitavsku.
„Často se dopouštíme metodologické chyby, když říkáme, že Rakousko-Uhersko odmítlo vyhovět oprávněným národním požadavkům, myslíme přitom především na požadavky české. Ale proč by mělo? V Předlitavsku bylo devět národů a požadavky jednoho národa šly často na úkor národa jiného,“ řekl včera profesor Rychlík, který o tématu zániku Rakouska-Uherska dokončil v nedávné době monografii.
Rozpad Rakouska-Uherska byl nutnou podmínkou pro vznik samostatného státu Československo a dalších států. „Tyto státy označovaly samy sebe za národní. To Rakousko-Uhersko nikdy nedělalo,“ naznačil v závěru svého příspěvku Jan Rychlík problémy národnostních menšin, které se na územích nově vzniklých států rozhořely současně s jejich vyhlášením. Šlo například o Ukrajince ve východní Haliči, která později připadla Polsku, o Němce v severní Itálii, ale i o Němce v českém pohraničí. Krátce po vyhlášení nezávislosti Československa byla v jeho hranicích vyhlášena provincie Deutschböhmen.
Vznik této provincie byl tématem druhého včerejšího příspěvku, který přednesl profesor Robert Kvaček z naší katedry historie, a také druhým nosným tématem celé konference.
Na tu přijelo se svým příspěvkem asi 15 historiků z kateder historie, archivů a muzeí. Mezi nimi i zahraniční host Helmut Demattio z bavorského hlavního státního archivu.
Konference se konala příznačně v univerzitní budově P v Komenského ulici, v níž byla v roce 1935 ve dnech 27. a 28. října otevřena Česká obecná a měšťanská škola. Otevření budovy bylo velkou manifestací českého vlastenectví v tehdy převážně německém městě Reichenberg.
Tuto okolnost připomněl vedoucí katedry historie Jaroslav Pažout, který spolu s rektorem TUL Miroslavem Brzezinou a ředitelem Státního oblastního archivu v Litoměřicích Vítězslavem Liscem konferenci zahajoval.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
TUL se na tři dny stala centrem evropského vzdělávání seniorů
Technická univerzita v Liberci hostila poprvé setkání členů evropských institucí, jež se věnují vzdělávání seniorů. Zástupci organizace EFOS na TUL mimo jiné probírali připravovaný evropský projekt environmentálního vzdělávání, který by propojil...
Umělá inteligence ve školách jako dobrý pomocník, ale zlý pán
Na skvělé možnosti AI a konkrétní užitečné pomocníky, ale i temná zákoutí upozornila konference Umělá inteligence do škol dvě stovky pedagogů z Libereckého kraje. V aule Technické univerzity v Liberci konferenci uspořádal projektový tým EDIH...
