Vznik Československa byl příběhem protichůdných sil

Jan Rychlík odmítá českou ukřivděnost v rakouské otázce.

Rok 1918 byl rokem, kdy ve střední a jihovýchodní Evropě vznikaly samostatné státy, které ve svých hranicích uzavřely často velmi početné národnostní menšiny. O tomto tématu pojednávala dvoudenní konference, kterou pořádaly katedra historie FP TUL a Státní oblastní archiv v Litoměřicích.

Konferenci včera zahájil úvodním příspěvkem Jan Rychlík z pořádající katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a z ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho tématem byl rozpad Rakouska-Uherska.

Ve svém příspěvku překročil „český“ úhel pohledu a nabídl interpretaci situace na konci Velké války z pohledu všech národů začleněných v Předlitavsku.

„Často se dopouštíme metodologické chyby, když říkáme, že Rakousko-Uhersko odmítlo vyhovět oprávněným národním požadavkům, myslíme přitom především na požadavky české. Ale proč by mělo? V Předlitavsku bylo devět národů a požadavky jednoho národa šly často na úkor národa jiného,“ řekl včera profesor Rychlík, který o tématu zániku Rakouska-Uherska dokončil v nedávné době monografii.

Rozpad Rakouska-Uherska byl nutnou podmínkou pro vznik samostatného státu Československo a dalších států. „Tyto státy označovaly samy sebe za národní. To Rakousko-Uhersko nikdy nedělalo,“ naznačil v závěru svého příspěvku Jan Rychlík problémy národnostních menšin, které se na územích nově vzniklých států rozhořely současně s jejich vyhlášením. Šlo například o Ukrajince ve východní Haliči, která později připadla Polsku, o Němce v severní Itálii, ale i o Němce v českém pohraničí. Krátce po vyhlášení nezávislosti Československa byla v jeho hranicích vyhlášena provincie Deutschböhmen.

Vznik této provincie byl tématem druhého včerejšího příspěvku, který přednesl profesor Robert Kvaček z naší katedry historie, a také druhým nosným tématem celé konference.

Na tu přijelo se svým příspěvkem asi 15 historiků z kateder historie, archivů a muzeí. Mezi nimi i zahraniční host Helmut Demattio z bavorského hlavního státního archivu.

Konference se konala příznačně v univerzitní budově P v Komenského ulici, v níž byla v roce 1935 ve dnech 27. a 28. října otevřena Česká obecná a měšťanská škola. Otevření budovy bylo velkou manifestací českého vlastenectví v tehdy převážně německém městě Reichenberg.

Tuto okolnost připomněl vedoucí katedry historie Jaroslav Pažout, který spolu s rektorem TUL Miroslavem Brzezinou a ředitelem Státního oblastního archivu v Litoměřicích Vítězslavem Liscem konferenci zahajoval.

Radek Pirkl