V ohlédnutí se vracíme k dalšímu z exponátů, které byly představeny na MSV 2012 v Brně. Funkční model mechanismu předávání jehel je společným projektem řešeným v rámci doktorských prací Karla Pejchara a Jiřího Komárka z katedry textilních a jednoúčelových strojů fakulty strojní (KTS). Tento dílčí úkol byl řešen v rámci výzkumného centra TEXTIL II, jehož partnerem byla i společnost AMF Reece CR, s.r.o.
Výzkumné aktivity v rámci uvedeného projektu byly zaměřeny na implementaci nových struktur mechatronických celků do konstrukce šicích strojů. Projekt se zabýval optimalizací dekorativního šicího stroje, který umožňuje imitovat ruční steh pomocí systému plovoucí jehly. Jehlu, která má na obou svých stranách špičku a uprostřed očko, si mezi sebou předávají dvě jehelní tyče umístěné nad a pod pracovní deskou stroje. Tento šicí stroj je v současné době používán pro široký rozsah aplikací, jako jsou například obleky, kabáty, kožené oděvy, ale i pro automobilový průmysl.
„Dekorativní šicí stroj vykazoval při vysokých otáčkách značné vibrace a vysoké hladiny intenzity hluku. Analýza potvrdila, že hlavní příčinou je mj. vačkový mechanismus realizující zdvih jehelních tyčí. Proto jsme navrhli a sestrojili zcela nový systém pohonu mechanismu jehelních tyčí, který využívá synchronní servomotory s frekvenčními měniči. Byl sestaven matematický model mechanismu předávání jehly, který umožnil návrh servomotorů,“ uvedl Karel Pejchar.
„Pomocí matematického modelu jehelních tyčí jsme provedli různé citlivostní analýzy s cílem nalézt optimální nastavení mechanismu pro správné předávání jehly. Nalezené optimální nastavení bylo experimentálně ověřeno pomocí vysokorychlostní kamery i-Speed 3 pořízené v rámci projektu CxI. Funkční model byl také podroben dlouhodobým provozním zkouškám, které potvrdily závěry teoretického řešení,“ doplnil Jiří Komárek.
Katedra textilních a jednoúčelových strojů se dlouhodobě zabývá jak výzkumem a vývojem různých uzlů textilních a jednoúčelových strojů, jejich návrhem a realizací, tak i novými obory, jako je výzkum a vývoj zařízení a přístrojů pro medicínské účely. V současné době probíhá také intenzivní spolupráce s katedrou netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL a Centrem pro nanomateriály, progresivní technologie a inovace TUL, kde se KTS podílí na výzkumu a vývoji zařízení pro výrobu nanovláken typu jádro/plášť. Zařízení bylo úspěšně vystavováno na mezinárodním veletrhu For Industry 2012.
„Naším záměrem bylo představit tradiční a nové směry, kterými se katedra, resp. fakulta strojní zabývá,“ uvedl profesor Jaroslav Beran, vedoucí KTS.
Iveta Lukášová
Další články v rubrice
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
Když děkan skáče do auly na motorce, je den otevřených dveří
Přátelská atmosféra a pozitivní vibrace čekaly na návštěvníky lednových dnů otevřených dveří našich fakult. Návštěvníci měli možnost navštívit laboratoře a ateliéry, vidět výsledky výzkumu nebo třeba šperkařské a sklářské invence a dokonce zažili...
Stovky firem doporučily naši Fakultu strojní. Díky tomu uspěla senzačně v soutěži
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci skončila na senzačním třetím místě soutěže Škola doporučená zaměstnavateli 2023 a uspěla mezi mnohem většími konkurenty. Historický úspěch přichází symbolicky v roce, kdy si fakulta a tedy i...