Nejžádanějším tématem setkání akademické obce bylo parkování v kampusu

Vize, poslání a strategie TUL

Prorektor Aleš Kocourek seznámil akademickou obec s posláním a vizí TUL na roky 2020–2030. Upozornil, že dokument, který se nyní dolaďuje, a především jeho konkrétní naplnění, kterým je strategie rozvoje univerzity v daném období, bude ještě procházet diskuzí, do které může kdokoliv z akademické obce přispět svými postřehy.

„Je to klíčový dokument, který by měl formulovat to, čeho bychom chtěli v příštích letech dosáhnout, ale také proto, že ministerstvo školství nás podle toho, jaké cíle si stanovíme a jak se nám je podaří v příštích pěti deseti letech plnit, bude hodnotit,“ řekl Aleš Kocourek.

Mezi vytčenými cíli, které prorektor včera předeslal, zaznělo: „TUL musí být atraktivní nejen pro uchazeče a pro své studenty, ale také, a to především, pro zaměstnance – akademické i ty administrativní.“

Poslání Technické univerzity v Liberci ve vzdělávací činnosti zatím v pracovní verzi zní takto: TUL prostřednictvím vzdělávací činnosti inspiruje studenty k poznání, ke kritickému myšlení, ke společenské odpovědnosti, dodržování etických zásad a ke kreativitě.

„Je nutné si uvědomit, že pokud má být toto poslání naplněno, tak akademičtí pracovníci musí prostřednictvím své vzdělávací činnosti inspirovat své studenty k rozvoji poznání, musí sami pěstovat kritické myšlení a společenskou odpovědnost, dodržovat etické a morální zásady a musí být sami kreativní, jinak nám to poslání nikdo neuvěří,“ uvedl k tomuto bodu prorektor Kocourek.

Podle něj bychom se také jako škola měli z kotliny Liberecka rozhlížet a vidět dál než jen do Polska a Německa a hledat partnery přinejmenším v Evropě. „Je to ambiciózní cíl, ale věřím, že na něj TUL má,“ shrnul Aleš Kocourek.

Hovořil také o institucionální akreditaci pro vybrané klíčové oblasti vzdělávání. Podle rektora Miroslava Brzeziny bychom příští rok měli intenzivně pracovat na přípravě podkladů pro žádost o institucionální akreditaci, kterou bychom v ideálním případě podali v roce 2021.

„Nastal pro nás správný moment pro zamyšlení nad tím, jak koncipovat studijní programy v klíčových oblastech vzdělávání, u nichž chceme žádat o institucionální akreditaci. Měli bychom nabízet široké spektrum atraktivních studijních programů. Přitom vůbec nebo téměř vůbec nevyužíváme potenciál naší školy k budování mezioborových studijních programů a posilování interdisciplinarity ve výuce. V oblasti vědy se nám to už snad celkem daří,“ řekl závěrem své prezentace Aleš Kocourek.

Metodika 17+, co z ní pro TULku plyne?

Prorektor Pavel Mokrý se zaměřil na Metodiku 17+ a informoval akademickou obec, jak si na tom naše škola stojí a co nás čeká dál.

Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace jako jeden z významných zdrojů financování TUL, který dostáváme od státu, se odklání od hodnocení podle bodů dosažených v RIVu směrem k hodnocení podle Metodiky 17+. Letos jsme podle této Metodiky dostali pouze 3 % státního příspěvku, většina peněz se zatím přepočítávala podle RIVových bodů.

„V M 17+ se zohledňují především excelentní výsledky ve vědě a výzkumu a tento trend bude narůstat. Co se jich týče, TUL si za první hodnocené období od roku 2014 do roku 2017 nevedla dobře. Za rok 2018 jsou dosažené výsledky už mnohem lepší, ale stále v porovnání s průměrem vysokých škol a vědecko-výzkumných organizací v ČR výrazně pokulháváme,“ uvedl Pavel Mokrý.

Pokulháváme také v modulu Metodiky 17+, který zohledňuje bibliometrickou analýzu. „Počet publikací vzhledem k počtu akademických pracovníků je slušný, ale v citacích se propadáme. Tedy umíme publikovat, ale nikdo nás nečte a necituje,“ uvedl prorektor Mokrý.

I když v nadcházejících letech budou v M 17+ kromě excelentních výsledků a bibliometrických údajů zohledněny další tři moduly, další tři hlediska, prorektor Mokrý předeslal: „Zachrání nás další tři moduly, když ve vědě a výzkumu a jejich výstupech budeme pokulhávat? Tato otázka mě nenechává spát.“

Jak zlepšit dosavadní výsledek? Podle Pavla Mokrého je potřeba změnit priority i způsob výzkumné práce na TUL.

„Ministerstvo nám Metodikou 17+ říká, že zásadně vzrostla role základního výzkumu. Je třeba právě tyto výsledky posouvat,“ říká profesor Mokrý.

Co se týče aplikovaného výzkumu, klade se důraz na výsledky s výrazným mezinárodním a celospolečenským či ekonomickým dopadem. Podle Pavla Mokrého je tedy nutno „zvýšit podíl zcela originálních výsledků. Je obtížné stavět prestiž univerzity v oblasti vědy a výzkumu, pokud budeme i nadále investovat tolik času do smluvního výzkumu. Když udělám něco pro firmu, duševní vlastnictví odchází za firmou a univerzita z něj nemůže dále profitovat ani na něm stavět.“

Jak podotkl k Metodice 17+ rektor, příští rok dostaneme od ministerstva podle M 17+ jen asi 8 % státního příspěvku, zbytek bude přidělen klasicky podle bodů v RIVu. Tento poměr se bude ale v dalších letech překlápět ve prospěch hodnocení podle Metodiky 17+.

Výstavba a parkování

Stavební rozvoj univerzity má na starosti prorektor Radek Suchánek. Na začátku své prezentace předeslal zásadní východisko rozvoje školy, a tím je počet studentů. Vize rozvoje školy pracuje s počtem 6.000–8.000 studentů, který bude TUL mít.

K dalšímu východisku Radek Suchánek řekl: „Interdisciplinární výuku i výzkum, který je také vizí školy, můžeme podpořit tím, že si tu utvoříme podmínky k tomu, abychom se mohli více scházet a rádi spolu trávili čas v inspirativním prostředí.“

S tím souvisí už chystaná rekonstrukce Čížkovy ulice, na které mimo jiné sídlí fakulta textilní. Prorektor Suchánek informoval, že příští rok dojde k rozsáhlé výměně sítí v kampusu a přilehlém prostoru. Dotkne se to také Čížkovy ulice.

„Jednáme s městem o tom, aby ulice byla jednosměrná. To umožní navýšit prostor parkovacích stání, ale měla by tu vyrůst také alej, přibude mobiliář, stojany na kola a další prvky – celá ulice a prostor před sídlem fakulty textilní by měly mít také pobytový charakter,“ řekl Radek Suchánek.

Součástí rekonstrukce sítí je i možnost narovnání ulice Bendlovy, vedení univerzity již podalo návrh na změnu územního plánu.

„Získáme tak kvalitní okolí severních partií naší budoucí mediatéky. Dojde k redukci parkovacích míst, ale vytvoříme další nezanedbatelný pobytový prostor s alejemi, který bude navazovat na mediatéku. Ta by měla být opravdovým srdcem kampusu, kde se budete chtít setkávat a trávit zde čas,“ řekl prorektor Suchánek.

Mediatéka je rozsáhlý projekt, který univerzita bude realizovat v prostoru budovy E2 a vysloužilých dílnách za ní. Rozdělila ho do tří stavebních etap, které si vyžádají mimo jiné přemístění školky.

Mediatéka by měla být novým sídlem univerzitní knihovny a ekonomické fakulty, bude tu také výukový prostor fakulty zdravotnických studií navázaný na sanitku a simulační metody v medicíně, součástí bude také podzemní parkování se 46 stáními.

„Mediatéka by měla také skýtat prostor pro pořádání výstav, koncertů a pro společné setkávání, proto je důležité, aby nabízela kvalitní prostředí, kde se budeme rádi zdržovat a diskutovat,“ dodal k tomu Radek Suchánek.

Mimo jiné se důrazně staví za myšlenku, že centrální prostory kampusu by měl být bez aut. S tím souvisí vymezení dispozic pro dva parkovací domy na kraji kampusu. Prvním z nich je parkovací dům ve Fibichově ulici, vedle sídla CxI. Šlo by o sdílenou investici s městem, parkovací dům by totiž sloužil i pro návštěvníky zoo, botanické zahrady a také rezidenty a nabídl by 225 parkovacích míst. V úvahách je ale také varianta s až dvojnásobným počtem stání.

„Trendem současnosti je dát nově postavené budově, ve které se jenom skladují auta, také další funkci. V návrzích parkovacího domu proto myslíme na takové využití, jako je lezecká stěna nebo kavárna,“ uvedl Radek Suchánek s tím, že městu již předložili žádost o změnu územního plánu.

Další parkovací dům by podle prezentovaného generelu školy mohl vzniknout na Husově ulici. Byl by to systém se zakládáním aut, čímž by se na malý půdorys podařilo umístit větší množství vozů. I tento by měl sekundární funkci – například by zde mohla univerzita zřídit svou galerii.

Radek Suchánek hovořil také o realizaci nové budovy univerzitní školky se zahradou, laboratoře katedry energetických zařízení v sousedství budovy L a rekonstrukcích budov F1 a F2 s nástavbou pro fakultu umění a architektury. Tématem jeho prezentace byla také rozsáhlá dostavba budovy A, kde by sídlila jak část ekonomické fakulty, tak by zde byl prostor například pro referát provozu a správy budov.

Jak ale podotkl prorektor Suchánek i v následné diskuzi, oba parkovací domy a dostavba budovy A jsou pouze uvažovanými stavbami v prostoru kampusu v okolí Hálkovy a Husovy ulice a pracuje se na nich pro případ, že by byly v budoucnu z hlediska rozvoje univerzity žádoucí. K jejich realizaci tak dojít může, i nemusí.

Malý zájem o jednání akademického senátu

Slovo při včerejším setkání akademické obce patřilo také předsedovi Akademického senátu TUL Janu Šemberovi. V úvodu vyjmenoval několik bodů, které považuje za úspěch v práci současného senátu. Je to například zřízení ekonomické komise senátu a prosazení finančních odměn pro její členy. Dále se věnoval „nešvarům“, které podle jeho mínění práci senátu a univerzitě neprospívají. „Rektor ztratil zájem o konzultace se senátem, což komplikuje rozhodování senátu. Není to prospěšné nikomu, zejména ne univerzitě jako instituci. Považuji za povinnost svou i rektorovu, hledat řešení tohoto problému,“ řekl Jan Šembera a pokračoval:

„Nízká je také účast akademické obce na jednáních univerzitního akademického senátu. Účast nebývá úplně malá, ale jsou to pravidelní hosté, mezi nimi i jeden dva děkani, ale je patrné, že ani děkani zasedání Akademického senátu TUL nepovažují hodna své přítomnosti.“

V diskuzi, která následovala po všech prezentacích vedení univerzity a předsedy senátu, kladlo auditorium dotazy v menší míře na Metodiku 17+, nejvíce se však přítomní vyjadřovali k problematice parkování v kampusu.

Radek Pirkl