ROZHOVOR. Výrazně víc přihlášek na programy spojené s učitelstvím přišlo letos na Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL. Na tuto pozitivní skutečnost upozorňuje děkan fakulty Jan Picek v rozhovoru, který připomíná 30. výročí fakulty. Zmiňuje ale třeba i to, jakou kombinaci studenti nejčastěji vyhledávají, co jej v minulém semestru potěšilo nebo co očekává od nového oboru bioinženýrství.
Fakultě je letos třicet let. Jaké budou oslavy?
To je otázka, na kterou ještě v tuto chvíli neumím úplně odpovědět. Plánované akce na jaře padly s koronavirem. Rozhodně nechceme, aby oslavy výročí byly příliš oficiální. Naopak bychom byli rádi, aby se jich zúčastnili společně zaměstnanci a studenti, protože ti tvoří podstatu fakulty. Plánujeme, že by mělo jít o jejich společné setkání začátkem října, přičemž by se pedagogové představili v trochu netradiční roli. Například děkan by mohl čepovat pivo (smích). Tato forma oslav se ale v době pandemie Covid-19 může ukázat jako problematická. Tak ještě uvidíme.
Vraťme se v čase o těch 30 let zpět. Kolik vlastně bylo na počátku fakulty studentů, potažmo oborů?
Podle dostupných pramenů nastoupilo v roce 1990 do prvního ročníku 64 studentů. Bylo možné studovat vybrané kombinace předmětů matematika, fyzika, informatika, tělesná výchova, anglický a německý jazyk.
A kolik studentů máte dnes?
Na začátku akademického roku 2019/20 jsme měli 2 221 studentů. Pro srovnání, nejvíce studentů měla fakulta na začátku akademického roku 2010/11. Tehdy jich bylo 3 048.
Předpokládám, že od založení fakulty výrazně přibylo studijních kombinací.
Pochopitelně. Postupem času přibývaly další předměty, které bylo možné kombinovat. Od loňska vyučujeme i přírodopis. Kromě hudební a výtvarné výchovy tak máme kompletní nabídku předmětů, které se na druhém stupni základních škol obvykle učí. Ze začátku existence fakulty byla situace jednodušší i v tom, že učitelské programy byly čtyřleté. Situaci výrazně změnila strukturace studia. Vypsání kombinací je pro nás nyní netriviální problém. Například v navazujícím magisterském studiu se je v daném roce snažíme optimalizovat podle kombinací, ve kterých končí bakalářští studenti. V některých kombinacích ale nemáme mnoho studentů. Proto trefit, že opravdu někdo v daném roce skončí, vyžaduje jisté věštecké nadání, které patří do povinné výbavy studijní proděkanky (smích). Ono totiž ‚zbytečné‘ vypsání kombinací přidělává vrásky minimálně rozvrhářům. Sestavit rozvrh pro naši fakultu je vzhledem k různému prolínání studentů v kombinacích nadlidský úkol. Některé katedry a především uchazeči by sice stáli o širší nabídku možných kombinací, ale pro reálný provoz fakulty to je nemyslitelné.
O jaký studijní program je největší zájem?
Na bakalářském stupni je v programech směřujících k učitelství nejvíce poptávaným předmětem ve vypsaných kombinacích anglický jazyk. Tato situace trvá již mnoho let. Pro nastávající akademický rok jsme se počet kombinací snažili optimalizovat tak, aby všechny nabízené předměty byly zastoupeny ve stejném počtu kombinací. V minulých letech jsme totiž měli nejvíce kombinací právě ve spojitosti s angličtinou. Přestože počet kombinací s angličtinou je letos menší, tak na zájmu a počtu přihlášek to nic nezměnilo. Studenti mají dále velký zájem o předměty základy společenských věd a dějepis.
O jaký obor je naopak nejmenší zájem?
Malý zájem je o přírodovědné předměty, především o fyziku a chemii. V bakalářském stupni máme 27 přihlášek na chemii a 41 na fyziku. Pro srovnání, na angličtinu s různými kombinacemi se hlásí 442 uchazečů.
V navazujícím stupni je to jiné?
O navazující magisterské studium učitelství, které teprve vede ke kvalifikaci učitele, není již takový zájem. V tuto chvíli evidujeme 166 přihlášek na všechny kombinace. V bakalářském stupni jich je 1181, což je velký nepoměr. Nevychováváme tak bohužel dostatek kvalifikovaných učitelů v řadě oborů, které praxe potřebuje. Co se týče zájmu o jednotlivé předměty, tak je situace v magisterském stupni mnohem vyrovnanější než v bakalářském, ale i zde je zájem o přírodovědné obory nižší. Například na fyziku máme letos pouze jednu přihlášku.
Kolik studentů dokončí studium? Dá se to nějak procentuálně vyjádřit?
Úspěšnost v bakalářských studijních programech není příliš velká. Pochopitelně se to liší obor od oboru, rok od roku a rozdíl je i mezi kombinovanou a prezenční formou studia. Ale souhrnně řekněme, že těch, co skutečně dokončí své studium, je v bakalářských studijních programech mezi 35 a 45 procenty. Výrazně jiné je to v navazujících magisterských studiích. Tam již obvykle studenti vědí, co obnáší vysokoškolské studium, a proč si volí daný program. Úspěšnost dokončení studia je tam zhruba 80 procent.
Myslíte, že se zvyšuje prestiž učitelství? Že je náhled na učitele jiný než, dejme tomu, před 10 lety?
Ve společnosti, bohužel, stále zaznamenávám ne úplně ojedinělý negativní pohled na učitelské povolání. Zdá se, že problematice učitelství přece každý ‚rozumí‘, protože přeci prošel školou. Co mě však naplňuje mírným optimismem je rostoucí zájem o studium učitelství na naší fakultě, než tomu bylo v posledních letech. Mívali jsme cca 1800 přihlášek na všechny programy, loni byl zájem uchazečů již mírně vyšší – více než 1900 uchazečů. Letos máme celkem 2368 přihlášek, nárůst je především v učitelských programech. Tuto vyšší poptávku nelze vysvětlit na základě demografické situace v příslušných věkových kohortách, ta se tolik nezměnila. Nevíme přesně, čím to je, možná má na to vliv lepší propagace fakulty, ale doufám a věřím, že to souvisí i s vylepšením reputace pedagogické profese a jistoty učitelského zaměstnání.
Od nového semestru otevíráte nový program bioinženýrství. Proč jste jej zavedli?
Bioinženýrství je odvětví, které nekoresponduje přímo s hlavním posláním fakulty. Ale, jak už náš název fakulty napovídá, jsme pedagogickou fakultou s přesahy k přírodním a humanitním vědám. Zdá se mi užitečné, když jsou na jednotlivých katedrách akademici, kteří do hloubky odborně pěstují daný obor. Ti však přirozeně mají chuť vzdělávat ‚své‘ odborné studenty. Navíc na přírodovědných oborech učitelství je málo studentů a každý drobný výkyv v jejich zájmu a úspěšnosti může znamenat i neotevření studia v některém, zpravidla vyšším ročníku. Pak je rozumné, aby vzhledem ke stabilitě příslušná katedra nestála jen na jedné ‚noze‘. Loni jsme otevřeli studium přírodopisu, a tak odborné studium, které spojuje biologii s dalšími přírodními vědami, mi dává dobrý smysl. Bioinženýrství směřuje také k technickým vědám, ale i to je na Technické univerzitě v Liberci, které jsme součástí a ke které se hrdě hlásíme, vlastně přirozené. Jsme přesvědčení, že tento obor má potenciál. Ale uvidíme, jaký o něj bude skutečný zájem.
Poslední měsíce se nejčastěji skloňovalo slovo koronavirus. Vaši vědci, zejména z katedry chemie, se hodně angažovali v boji proti nákaze. Jak vnímáte jejich přínos?
Myslím, že se ukázalo, že akademický svět v této době napříč celou Českou republikou velmi dobře zafungoval. Bylo vidět, že to není svět odtržený od života. Spousta odborníků učících na vysokých školách, naše vědce nevyjímaje, uměla přijít s konkrétními a užitečnými řešeními. Aniž bych chtěl kohokoliv vyzdvihovat, i naše univerzita obstála se ctí.
Přibližně 90 studentů fakulty se také chopilo vaší výzvy a v době koronakrize nabídli pomoc s hlídáním dětí zdravotníků. Čekal jste takový zájem?
To je jedna z věcí, která mě během koronakrize nesmírně potěšila. Už jsem ve věku, kdy má člověk někdy tendenci říkat – ‚ta dnešní mládež‘. Ale reakce studentů mě velmi mile překvapila, obdržel jsem také řadu krásných děkovných dopisů. Dotyční studenti udělali fakultě a univerzitě velmi dobré jméno. Nejedná se však jen o naše studenty, ale i o další z ostatních fakult, především z Fakulty zdravotnických studií TUL, kteří byli vidět a pomáhali tam, kde bylo třeba. Mám z toho pocit, že na mladou generaci je spolehnutí. Což je, myslím, pro naši společnost velmi dobrá zpráva.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
