»Excelentní výzkumný výsledek je i to, že pomůžeme firmě vyřešit konkrétní problém« říká nový ředitel CxI Miroslav Černík

IMG_5627 - kopie.JPG
Miroslav Černík je novým šéfem univerzitního výzkumného ústavu CxI.

ROZHOVOR. V lednu nastoupil do čela Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) prof. Miroslav Černík, který na něm působil jako šéf výzkumu. Chce na ústav přilákat mladé posily ze zahraničí a specializovat se na tradiční, ale i nové oblasti výzkumu.

Zeptám se přímo: je něco, v čem si chcete vést rozhodně jinak než předchozí ředitel?

Mám štěstí, že díky docentu Tůmovi nastupuji do dobře rozjetého vlaku. CxI je zdravá „firma“, která nemá nouzi o kvalitní zakázky v oblasti výzkumu a vývoje. I v aktuálním hodnocení v rámci Metodiky 17+ jsme dopadli „velmi dobře“.

Ale určitě se najde něco, co by se mohlo dělat jinak. Mému předchůdci zaměstnanci vytýkali, že málo komunikuje s lidmi. To chci změnit. Rád bych tak dvakrát do roka pořádal pravidelná setkání se všemi zaměstnanci, kde jim předám informace o dění na ústavu a předpokládám k tomu živé diskuze. Také vyhlásím něco jako „na pivo s ředitelem“. Zní to možná dětinsky, ale je to zásadní. Sednout si s kolegou na pivo znamená popovídat si víc na rovinu, než bychom mohli v ředitelské kanceláři, kde nás dělí už to, že já sedím na „lepší“ židli. Získám tím jinou zpětnou vazbu. Kromě toho, neformální setkání a společné oslavy úspěchů se mi na CxI celkem dařilo iniciovat a budu v tom pokračovat. Patří to k tomu, aby se tu lidé cítili lépe a cítili větší sounáležitost s ústavem. Musíme společně pracovat, je ale dobré společně strávit i nějaký volnější čas. Pro relevantní zpětnou vazbu od zaměstnanců budeme také vypisovat anonymní ankety. Musíme je dělat i proto, že nás k tomu zavazuje prestižní label HR Award, jenž jsme nedávno ještě za vedení Petra Tůmy získali a který chceme udržet.

 

Plánujete i nějaké zásadní změny ve směrování ústavu?

Chtěl bych ještě víc otevřít ústav směrem ven, máme přes 20 vědců ze zahraničí, rád bych jich tu měl dvojnásobek, a to i z vyspělých zemí, jako jsou Německo, Francie, Velká Británie, ale i USA, s kterými koneckonců již spolupracujeme na různých mezinárodních projektech. Pro podporu mezinárodního prostředí budeme na ústavu více komunikovat v angličtině a veškerou dokumentaci poskytovat dvojjazyčně.

Také chci více podporovat výjezdy našich lidí, protože ze zahraničních stáží si přinesou nové pohledy a velmi cenné zkušenosti. S tím souvisí i moje přání zvýšit naši účast v mezinárodních projektech. Podíl na příjmu ústavu z mezinárodních projektů činí něco přes pět procent z celkového obratu. Z loňských souhrnných 270 milionů korun to není málo, ale určitě by ústav, jako je CxI, měl být výrazněji zapojen do mezinárodních projektů. Mohli by to pomoci změnit mladí vědci. Se svými zahraničními kolegy hovoří běžně anglicky a také neváhají vycestovat na zahraniční stáže. Je mým cílem dávat mladým a šikovným lidem příležitost uplatnit se i ve vedoucích funkcích.

 

Jak to udělat, chystáte generační obměnu nebo restrukturalizaci?

Výrazná restrukturalizace proběhla na CxI loni a v zásadě s ní souhlasím. Překotné personální změny nechystám. Obecně však budu na CxI podporovat princip předání žezla na postu vedoucích nejpozději s příchodem důchodového věku. Starším zkušenějším kolegům je potřeba za jejich práci poděkovat, zapojit je do projektových týmů, čerpat z jejich znalostí a kontaktů, ale vedoucí pozice by měli zastávat mladší.

 

Prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.
(*1964, Most)

Absolvoval FJFI ČVUT obor jaderně chemické inženýrství, doktorát získal na ETH v Curychu. Dlouhodobě se zabývá využitím nanotechnologií v ochraně životního prostředí. Od roku 1995 pracoval ve firmě AQUATEST a.s. v oblasti sanací ekologických zátěží. Na TUL nastoupil v roce 2004 na fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, kde roku 2007 habilitoval. Od 1. února 2012 pracoval jako ředitel CxI pro výzkum a jako vedoucí oddělení nanomateriálů v přírodních vědách. V roce 2014 byl jmenován profesorem v oboru aplikované vědy v inženýrství. Je členem Americké chemické společnosti, International Water Association (IWA), členem výboru České společnosti pro nové materiály (ČSNMT), členem Membránové platformy a České jaderné asociace. Je autorem více než 170 publikací, knih a kapitol v knihách s 3000 citacemi, je také autorem pěti patentů, má H-index 25. V současnosti je řešitelem mezinárodního evropského projektu LIFEPOPWAT zaměřeného na čištění vod vytékajících ze starých skládek pesticidních látek. Koncem roku 2020 vyhrál výběrové řízení na ředitele CxI, do funkce ho rektor TUL jmenoval s účinností od 1. ledna 2021.

 

Změní se nějak odměňování vašich lidí, protože to s motivací mladých k tomu, aby se chopili vedoucích funkcí, úzce souvisí?

Ano, plánujeme změnu v přerozdělování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, která činí asi 10 % našeho obratu. To jsou nemalé peníze, které ministerstvo přerozděluje vysokým školám za jejich výsledky v předchozích letech. Je to však nastaveno asynchronně a do velké míry tato podpora fixuje stav, který platil před pěti lety. Já bych rád své lidi hodnotil i podle aktuálních výsledků, kterých dosáhli třeba v předchozím roce. A kladné ohodnocení si zaslouží i ti, kteří jsou členy volených orgánů vědeckých institucí nebo například sedí v redakčních radách renomovaných vědeckých časopisů. Mají s tím práci navíc a našemu ústavu to přináší kontakt se soudobým děním v daném oboru a prestiž.

 

Zmiňované ocenění HR Award prokazuje, že ústav CxI vědcům garantuje přístup a pracovní podmínky, které jsou standardní pro evropské vědecké instituce. A řeší i otázku genderové rovnosti. Mají vědkyně na CxI stejné šance se prosadit a mají stejné odměny jako muži?

Uplatnění a odměňování žen podle tvrdých dat i podle výsledků ankety mezi všemi našimi zaměstnanci, kterou jsme v rámci procesu přípravy na HR Award vyhlašovali, není na ústavu problém. Ze 180 vědeckých pracovníků včetně projektových manažerů, techniků a laborantů je okolo 40 % vědkyň. Nevyváženost však určitě máme ve vedoucích pozicích. Pouze jedno naše výzkumné oddělení z dvanácti má ve svém čele ženu. To samozřejmě není záměr a věřím, že to není finální stav. Zatím to kompenzujeme v další struktuře ústavu, kdy referáty, jako třeba personální a grantový, vedou ženy a pracuje v nich násobně více žen než mužů. Od roku 2019 také na CxI funguje ombudsman, který s vedením řeší i genderovou vyváženost, ale především je tu pro zaměstnance. Ombudsman může pomoci zjednat nápravu v případě, že se zaměstnanec cítí být krácen na svých právech, a to nemusí být samozřejmě jen otázka genderu.

 

CxI by podle vás mělo být uznávanou a respektovanou institucí v oblasti výzkumu, jak toho ale dosáhnout? V Česku máme celou řadu výzkumných center, v sousedním Německu jsou rozsáhlé sítě ústavů Fraunhoferova institutu a Společnosti Maxe Plancka. Lze si v takové konkurenci v Evropě nebo ve světě najít své místo?

Jsem přesvědčen, že toho můžeme dosáhnout, když si vymezíme nosné směry kompetencí a budeme se specializovat jen na některý výzkum. Máme několik oblastí, ve kterých už jsme nebo bychom mohli být na evropské úrovni.

 

Jaké to jsou?

Ve strojírenství se v našem výzkumu a vývoji stává jedním z hlavních směrů elektromobilita pro zařízení v průmyslové výrobě. Jsou to třeba inteligentní průmyslová vozítka s ochrannými systémy, která jsou schopna kooperovat s lidmi bez nebezpečí možného zranění. Zásadní jsou také tzv. zelené technologie, které přispějí k ochraně či zlepšení životního prostředí. Tedy příprava materiálů bez nutnosti užití ekologicky problematických rozpouštědel a neobnovitelných zdrojů. Snažíme se třeba nahrazovat plasty přírodními biodegradabilními materiály. Neustále se zdokonalujeme v oblasti aditivních technologií, především 3D tisku. Pravidelně rozšiřujeme vybavení, abychom mohli pracovat s nejnovějšími trendy v oblasti aditivních technologií. V posledních dvou letech jsme na základě poptávky z průmyslové praxe rozšířili také náš výzkum i o informační technologie. Zaměřujeme se na kooperativní roboty, modelování, internet věcí (IoT) či zpracování big data. Našim tradičním tématem je využití nanovláken a nanočástic a dalších technologií v čištění vod, vzduchu a půd. Nejedná se jen o mé téma využití nanočástic elementárního železa, kde jsme se zařadili mezi přední pracoviště v Evropě, ale například i o využití různých radikálových činidel pro odstraňování tzv. perzistentních organických látek, s nimiž si příroda neví rady. V těchto oblastech jsme už velmi dobří nebo v nich máme velký potenciál a měli by to být takové „labels“ CxI, něco jako je obecně pro libereckou univerzitu pojem „nano“. Na tom se ale musí dlouhodobě pracovat, nebude to za rok za dva.

 

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI)

V říjnu 2012 otevřela Technická univerzita v Liberci výzkumný Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace – CxI vybudovaný a vybavený se zhruba 650milionovou dotací v rámci OP VaVpI jako regionální výzkumné a vývojové centrum. Jedná se o dosud největší projekt v téměř 70leté historii univerzity. Prvním ředitelem CxI byl docent Petr Tůma, který ho vedl do prosince roku 2020, kdy se rozhodl místo předat. Dnes ústav zaměstnává přes 200 lidí, z toho asi 170 vědkyň a vědců, kteří pracují na více jak 80 projektech. Roční obrat CxI činí okolo 270 milionů korun, 80 % z těchto prostředků plyne z grantové a projektové činnosti a dále ze smluvního výzkumu a doplňkové činnosti pro firmy.

 

CxI se od svého začátku zaměřuje na aplikovaný výzkum, metodika hodnocení vědy a výzkumu M 17+, na kterou se krok po kroku přechází, však klade velký důraz na excelentní výsledky vědy a výzkumu a poukazuje spíše na základní výzkum, jde to sladit?

Šanci vidím v tom, že se zaměříme ne na aplikovatelné výstupy, ale na skutečně aplikované. Je mnoho projektů TA ČR zaměřených na aplikovaný výzkum, ale celá řada z nich se do plné praxe nikdy nedostane. Projekt skončí, s ním i financování a výsledek zůstane u jednoho projektového partnera bez širšího využití. To nechceme.

Naše výjimečnost by měla i nadále spočívat v tom, že budeme výsledky vědy a výzkumu realizovat v praxi. Excelentní vědecký výsledek je přeci i to, že pomůžeme firmě vyřešit konkrétní problém, a takový výstup lze zahrnout také do Metodiky 17+, jen to zatím není moc zvykem. Pomoci by nám v tom mohli kolegové z ekonomické fakulty se svými znalostmi v oblasti oceňování technologií, marketingu a obchodu. Už jsme s jejím děkanem probírali, jak by bylo možné jejich know-how a naše projekty propojit.

Kromě toho však děláme na CxI i základní výzkum a do budoucna ho chceme ještě zintenzivnit. Například letos kupujeme zařízení pro podporu základního výzkumu: spektroskopii nukleární magnetické rezonance, která je nutná na charakterizaci molekul po organických syntézách.

On totiž aplikovaný výzkum bez toho základního dost ztrácí – především v inspiracích. Kdo se věnuje i základnímu výzkumu, získává náskok, protože nemusí čekat, až někdo výsledky základního výzkumu, použitelné i v aplikovaném výzkumu, někde zveřejní, ale může hned navázat v aplikacích. V aplikovaném výzkumu se můžete dostat do zajetí určitých stereotypů, protože nemáte podněty, které může dát základní výzkum. Ale i ten základní výzkum musíme zaměřit směrem, který dále využijeme. Například na přípravu nových materiálů, jejich modifikaci a funkcionalizaci s cílem následného použití v praxi.

 

Od roku 2018 skončila ústavu vybudovaného a vybaveného z projektu VaVpI udržitelnost a CxI musí být soběstačné. Daří se to?

Od té doby se roční obrat ústavu pohybuje kolem 270 milionů korun. Z toho největší položkou je projektová činnost, ze které máme ročně kolem 60 % příjmů. Obrat ze smluvního výzkumu a doplňkové činnosti, což jsou peníze přímo od podniků, představuje v posledních letech objem zhruba ve výši 60 milionů korun ročně, tj. přibližně 20 % obratu. Okolo 10 %, tedy 30 milionů korun, dostáváme z MŠMT, resp. rektorátu podle našich výsledků z předchozích let a jsou to peníze na rozvoj výzkumné organizace. A zbývajících 10 % jsou ostatní veřejné zdroje. Zatím jsme si vždy na sebe vydělali a mohli jsme si dovolit nakoupit i nové vybavení. Samozřejmě je zde otázka, co bude v příštích letech. Minulý rok dopadl dobře a nebyl ovlivněn ani problémy s covidem. Ale v dalších několika letech můžeme pocítit pokles zájmu o spolupráci. Podniky budou možná řešit své existenční problémy a vývoj půjde stranou. Musíme proto nabízet kvalitní řešení problémů a rozvoje, která podnikům pomohou se dostat zpět do lepší kondice.

 

Jakou vidíte roli výzkumného ústavu v rámci TUL?

Je jednoznačně naším úkolem hledat s fakultami další témata spolupráce. V minulosti se někdy ústavu vyčítalo, že přetáhl vědce a vědecká témata z fakult. Je na tom něco pravdy, ovšem jen ve velmi velmi omezené míře. Dnes ze 70 % děláme na CxI výzkum a vývoj, které vznikly nebo se plně rozvinuly právě až na CxI. Portfolio univerzity v oblasti vědy a výzkumu jsme tím výrazně rozšířili a přinášíme fakultám nová témata, která lákají jejich studenty včetně doktorandů. Měli bychom proto s fakultami fungovat v symbióze. V některých oblastech se s výzkumem na fakultách překrýváme a je pak potřeba si vyladit, čemu se budeme víc věnovat na CxI a co by mělo zůstat spíš na fakultě. Ta jednání s děkany už vedu a setkávám se u nich s dobrou vůlí a snahou o dohodu. Nemá smysl hájit si před sebou navzájem písečky fakult a výzkumného ústavu, máme přece společnou jednotící značku, kterou vnímá veřejnost i partneři, a tou je TUL, a mělo by nám jít o to, aby se Technická univerzita v Liberci nadále rozvíjela a měla ve světě i doma dobré jméno.

 

Děkujeme za rozhovor.

Radek Pirkl (pro T-UNI) a
Jaroslava Kočárková (pro Technický týdeník)

Další články v rubrice

DSC05113-2.jpg

Univerzitní merch seženete nově na e-shopu

Chcete dát světu najevo, že patříte k TUL a logo univerzity propojit se svým šatníkem? Objednejte si nejnovější kolekci oblečení, ale také batohů, kšiltovek nebo kulichů Technické univerzity v Liberci! Nově to můžete udělat i pohodlně z domova.

27. 3. 2024 | Univerzita | 261

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 538