Díla absolventů i renomovaných výtvarníků by se mohla stát trvalou součástí univerzitního kampusu. Je to přání pedagogů z Katedry umění Fakulty umění a architektury TUL. Myšlenku začínají zatím naplňovat studenti programu Výtvarná umění – tvorba ve veřejném prostoru v rámci prezentací svých závěrečných prací.
Aktuálně sbírá pochvalné reakce kolemjdoucích instalace Štěpána Kubíka s názvem Limity reality. O barevné efekty, odrazy a lomy světla se stará speciální dichroická fólie. Pracuje s ní například i proslulý dánsko-islandský konceptuální umělec Olafur Eliasson.
„Moje instalace kombinuje několik forem. Jedná se o malou galerii, kterou lze procházet a zároveň vnímat širší okolní prostor. Je ve vzájemné reakci s plynutím času a otáčením Země, kdy sluneční paprsky dopadají stále pod jinými úhly. Neustále mění barvu a tím vytváří podobný princip, jako pomyslné sluneční hodiny,“ komentuje své dílo Štěpán Kubík, student závěrečného ročníku magisterského studia programu Výtvarná umění – tvorba ve veřejném prostoru.
Je jedním z devatenácti studentů, kteří na Katedře umění FUA TUL během úterý a středy obhajují své bakalářské a diplomové práce.
„Dichroická fólie není jen všedním barevným filtrem, co by pouze koloroval výhled, ale je to inovativní materiál, pracuje s fyzikou světla. Působí podobně jako optický hranol,“ podotýká k aktuální instalaci Richard Loskot z katedry umění, jenž byl vedoucím Štěpánovy práce.
U hravého díla je důležitá i podesta. Funguje jako pomyslný rám obrazu, do něhož mohou lidé vstoupit. „Díky tomu můžeme vidět změny barev mnohem intenzivněji,“ láká autor k bližšímu prozkoumání.
Umění, které se »těší« na vítr i déšť
A podobně zblízka a osobně by mohli prožívat artefakty a instalace všichni, kdo v blízké budoucnosti projdou Univerzitním náměstím. Projekt katedry umění počítá s tím, že by místo ozvláštňovala v pravidelných cyklech obměňovaná umělecká díla. „K myšlence vystavování děl ve veřejném prostoru nás mimo jiné vede fakt, že na univerzitě učí nebo tu dlouhodobě působili významní umělci, z nichž jsou mnozí osobně spojeni s regionem. Myslím, že by bylo dobré, kdyby po sobě zanechali nějakou stopu v podobě zapůjčeného nebo zakoupeného díla. Stejně tak bychom rádi v našem kampusu vystavovali i nejlepší studentská díla. Například dílo Štěpána by tu mohlo velmi dobře fungovat. Pro tuto myšlenku ale ještě musíme najít podporu na všech úrovních školy,“ míní Jan Stolín, vedoucí Katedry umění FUA TUL.
Podle Richarda Loskota by studenty možnost vystavení díla na prestižním místě významně motivovala k práci. „Podněcovalo by to soutěživost. Zároveň bychom o sobě dali vědět. Důležité také je, že lidé z různých fakult na tato díla reagují dobře. My neděláme nutně díla do galerijního provozu, ale sledujeme veřejný prostor. V neposlední řadě by to byla i taková podaná ruka směrem k univerzitě, protože bychom rádi pokračovali v hledání nových materiálových, technologických možností, jak propojovat vědu a umění,“ míní Richard Loskot.
Mediálně sledovaná instalace studentky Elišky Látalové Vyhlídka na hvězdnou oblohu v únoru doplnila univerzitní park u budovy G. Observatoř směřující k Polárce měla mimo jiné upozornit na problém světelného znečištění.
Průřez roční tvorbou studentů Katedry umění FUA TUL by už na podzim mohl být k vidění v zahradě Oblastní galerie Liberec.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Studentka z TUL pomáhá v Londýně posouvat léčbu dětských onemocnění lebky
Profesně-studijní cesta Sáry Čelišové z programu biomedicínské inženýrství Fakulty zdravotnických studií TUL míří až do světové špičky. Díky programu Erasmus+ totiž absolvuje odbornou stáž na prestižní University College London, kde se podílí na...
Soutěž Na hraně objevu odhalila mladé vědecké hvězdy
Mohou pomáhat průmyslu, životnímu prostředí i medicíně. Tak rozmanité jsou projekty mladých vědců, kteří si odnesli ocenění v nultém ročníku nové univerzitní soutěže Na hraně objevu. Spojuje je jedno: snaha přinést skutečný užitek společnosti a...
Glassiteca dává nový život nepotřebnému sklu
Až 11 milionů tun skla skončí každý rok na skládkách jen v rámci EU, zrecykluje se přitom pouhá čtvrtina odpadního skla – materiálu, který je jinak možné využívat donekonečna. S ambicí tato neudržitelná čísla změnit přichází Glassiteca, první...
