CxI zvýší prestiž univerzity ve vědě i praxi

Ředitelem referátu pro výzkum Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace jmenoval rektor TUL Zdeněk Kůs s účinnosti od 1. února 2012 Miroslava Černíka. Miroslav Černík je docentem na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL, ale jeho kmenovým pracovištěm je vysokoškolský ústav, budovaný v rámci projektu Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI). Ve svém výzkumu se zaměřuje především na aplikaci nanočástic železa při čištění kontaminovaných vod.

Co bude na ředitelské židli vaší pracovní náplní?
Rozhodně nebudu sedět na židli, ale naopak se budu pohybovat mezi jednotlivými pracovišti CxI a vědeckými partnery doma i v zahraničí. Jsem zodpovědný za plnění vědeckých ukazatelů a indikátorů čtyřletého projektu „Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace“. Na ten jsme získali dotaci ve výši zhruba 650 milionů korun z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), a proto je plnění indikátorů objemu výzkumu velmi důležité. Navazování spolupráce v oblasti smluvního výzkumu s podniky a získávání dalších výzkumných projektů je toho nedílnou součástí. Vlastní projekt se rozvíjí slibně. Jsme na začátku projektu, ale v plnění indikátorů jsme se dostali už na zhruba šedesát procent cílových hodnot.

To je hezké, ale můžete nám ty indikátory přiblížit a zdůvodnit své uspokojení z jejich šedesátiprocentního plnění?
Je to jednak objem peněz v národních grantech a smluvním výzkumu. Když si uvědomíme, že budova „L“ se teprve zabydluje, vlastní laboratoře nejsou v plném provozu a že se jednotlivé týmy teprve tvoří, je evidentní, že si tady stojíme opravdu dobře. Dalšími indikátory jsou počty zaměstnanců a začlenění studentů doktorských i magisterských oborů. Poslední skupinou jsou vědecké publikace a patenty. Tyto indikátory jsou nastaveny v prvních letech projektu velmi mírně a s jejich nárůstem se počítá až později, vrcholu by měly dosáhnout v roce 2015.

Věda a výzkum je široký pojem, co si máme představit v souvislosti s Centrem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, známého pod zkratkou CxI?
Pracoviště CxI bylo vytvořeno na základě směrů výzkumu, jejichž společným jmenovatelem je konkurenceschopné strojírenství a výzkum materiálů, především nanonamateriálů. Těmto dvěma výzkumným programům odpovídá i struktura Centra. Jsou to směry, ve kterých naše univerzita dlouhodobě působí, získala v nich výrazné renomé a má šanci udržet se na špičce. Například v oblasti materiálového výzkumu navážeme na tradici a vysokou úroveň naší univerzity ve výzkumu a využití nanovláken, především ve výzkumu souvisejícím s aplikacemi nanovláken v medicíně, textilním průmyslu i ochraně životního prostředí. Dosáhli jsme také vynikajících výsledků ve výzkumu využití nanočástic železa a jiných kovů. V těchto směrech výzkumu budou jednotlivá oddělení CxI pokračovat a hledat nové aplikace těchto materiálů.

Co vás právě nyní nejvíce zaměstnává?
Mám teď plnou hlavu přízemnějších starostí. Je to dosud nezabydlená budova „L“, sídlo Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Stěhují se do ní jednotlivá oddělení a postupně ji vybavujeme nábytkem i přístroji. Také řešíme technické problémy typu přípojky na vodu a odpad, instalace digestoří apod.

Co nakupujete a za kolik?
Do nákupu nových moderních přístrojů v rámci projektu investujeme zhruba 160 milionů korun. Už jsme například koupili elektronový rastrovací mikroskop s mikroanalýzou za 14 milionů, který bude sloužit většině laboratoří. Oblast konkurenceschopného strojírenství si například pořizuje testovací systém Powertrain za 16 milionů a oblast materiálového výzkumu přístroj pro přípravu a výrobu nanovláken za 4 miliony. Tyto přístroje budeme využívat v rámci základního i aplikovaného výzkumu. Můžeme je společně s prací odborníků nabízet průmyslovým partnerům pro řešení konkrétních problémů ve výrobě.

Kdy bude vybavení budovy „L“ dokončeno a co se bude dít potom?
Budova byla předána dodavatelem a řeší se na ní jednotlivé nedodělky a reklamace. Slavnostní přestřižení pásky plánujeme na začátek října. To ale neznamená, že budeme mít veškeré zařízení „pod střechou“. Projekt v prvních čtyřech letech staví a pořizuje vybavení a zároveň nabíhá výzkumná činnost. Potom si bude vydělávat na provoz, na zaměstnance i na nové přístroje. Počítáme, že zaměstnáme zhruba sto pracovníků. Prostředky budeme získávat ze smluvního výzkumu pro firmy, národních i mezinárodních grantů. Rozhodně se zaměříme na prohloubení zahraniční spolupráce – v základním a zejména v aplikovaném výzkumu.

Spolupráce s průmyslem a aplikovaný výzkum – to bude hlavní zdroj příjmu po čtyřech letech, kdy bude dotace EU vyčerpána?
Financování smluvního výzkumu zadavatelem – tedy výrobním podnikem – je ve vyspělých zemích téměř samozřejmostí. Pracujeme na tom, abychom se dostali na podobnou úroveň. Univerzita dlouhodobě s průmyslovými podniky spolupracuje a vylepšuje si tím výrazně příjmovou část svého rozpočtu. Na CxI, kde neprobíhá výuka, bude muset být podíl získávání peněz z neveřejných příjmů ještě vyšší, protože na něm budeme existenčně závislí. Samozřejmě s tím nezačneme až za čtyři roky, ale připravujeme si půdu již nyní. Už také řešíme s průmyslovými podniky několik výzkumných projektů v programech TIP (MPO) či Alfa (TAČR). Od května se pracovníci CxI také podílejí na práci ve dvou Centrech kompetence, kde jsme spolupříjemci. Konkrétně se jedná o Centrum automobilového průmyslu Josefa Božka a Centrum pro Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd.

Jak se vyrovnáte s konkurencí dalších výzkumných center na Liberecku? Budete mít dostatek „námětů“ pro výzkum a dostatek kvalitních vědeckých pracovníků?
Je v našem zájmu přilákat špičkové vědecké pracovníky a to nejen z našeho regionu, ale z celé ČR i ze zahraničí a nabídnout jim odpovídající podmínky. To nejsou jen peníze, ale také práce na špičkových přístrojích v moderně vybavených laboratořích a zajímavá vědecká témata. Konkurenci nevidím jako problém, pokud si dokážeme vymezit výzkumné směry, ve kterých budeme špičkovým pracovištěm na minimálně národní úrovni. Máme na TUL erudované pracovníky, kteří jsou zárukou udržitelnosti projektu. Spoléhám na spolupráci napříč všemi fakultami naší univerzity. Věřím, že existenční potíže mít nebudeme ani po skončení dotace.

A jaký prospěch bude mít z CxI univerzita jako škola?
Je nutné najít mezi CxI a fakultami vzájemně prospěšný model spolupráce. Univerzita bude využívat laboratoře, přístrojové vybavení i jednotlivé pracovníky CxI ve výzkumu i ve výuce. Studenti vyšších ročníků a doktorandi absolvují praxi v laboratořích CxI a zapojí se do práce na výzkumných projektech. To bude jednoznačným přínosem pro kvalitu studia. Výsledky vědecké práce i aplikovaného výzkumu dosažené v budově L budou reprezentovat celou univerzitu. To zvýší její prestiž na akademické půdě i ve vědeckém světě a v průmyslové praxi. Věřím, že to přiláká i více zájemců o studium na naší univerzitě.

Co si přát víc. Děkuji za rozhovor.

J. Kočárková