Student Matěj Hejda přišel na to, jak pomocí speciálního bezobjektivového mikroskopu docílit tomografického (3D) zobrazování. Za svoji diplomovou práci s názvem „Hloubkově rozlišené kvantitativní fázové zobrazování pomocí bezobjektivové interferometrické mikroskopie“ získal čerstvý inženýr cenu prof. Jiřího Zelenky.
Hejda, který začátkem února promoval na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studí TUL, zkoumal rozšíření funkčnosti speciálního druhu mikroskopu, který ke zvětšování nepotřebuje optické čočky (tzv. lensfree interferometric microscope – LIM) – místo analogového objektivu využívá numerické výpočty a počítač: „Základní koncept mikroskopu byl navržen v barcelonském institutu ICFO již před mým příchodem a já jsem do projektu ze začátku nastoupil, abych pomohl s vývojem plnohodnotného, automatizovaného prototypu,“ říká Matěj Hejda. Po šesti měsících práce na prototypu se rozhodl si stáž ve Španělsku prodloužit a pokusit se – formou diplomové práce – o rozšíření zobrazovacích schopností mikroskopu LIM do oblasti tomografického zobrazování, které se rovná 3D zobrazování.
Výsledky práce představují první demonstraci tomografického zobrazování pomocí LIM
Výsledkem je vysoce kompaktní prototyp zařízení, který se snadno přenáší a jeho měřicí schopnosti byly úspěšně ověřeny např. pro rychlou detekci několika specifických protilátek v krvi pacientů v nemocnici. „Ve své diplomové práci jsem navrhnul, implementoval a na reálných vzorcích úspěšně otestoval postup pro zvýšení rozlišení mikroskopu a několik metod pro rozlišování 3D rozmístění měřených struktur,“ popisuje Hejda a dodává: „Výsledky práce tak představují první demonstraci tomografického zobrazování pomocí LIM, a tím i první krok k novým aplikacím, např. pro optická datová úložiště.“
Užitečný bude nejen v biomedicíně
LIM je výjimečný tím, že dokáže zobrazovat průhledné i neprůhledné struktury o velikosti mikronů a tloušťce pouhých několika nanometrů, bez potřeby využití laseru nebo optických čoček. Schopnost získat informace o třírozměrném rozložení fázových objektů v objemu vzorku umožňuje využití tohoto mikroskopu v nových vědeckých i průmyslových odvětvích, například biomedicínském zobrazování, datových úložištích na bázi skla nebo monitorování defektů v optických elementech.
Cena profesora Jiřího Zelenky je na Technické univerzitě v Liberci udělována od roku 2006 vynikajícím studentům za mimořádné doktorské a magisterské práce s významným vědeckým přínosem.
Barbora Jónová
Další články v rubrice
Nanoflexion – univerzitní med-tech spin-off získal miliony na další vývoj
Univerzitní spin-off Nanoflexion, který Markéta Hujerová (Klíčová) založila na Fakultě textilní TUL, se zaměřuje na prevenci pooperačních komplikací v gastrointestinální chirurgii pomocí speciálních nanovlákenných náplastí. Tyto „nanonáplasti“...
Ocenění L'Oréal-UNESCO pro „nanoMarkétu“ a teď i GA ČR Junior Star
Za svůj výzkum a inovace v oblasti nanotechnologií získala Markéta Hujerová (Klíčová) již řadu ocenění. Letos k nim přidala Cenu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě a též třetí místo na konferenci Prague.bio Conference 2025. Zatím poslední horkou...
Glassiteca dává nový život nepotřebnému sklu
Až 11 milionů tun skla skončí každý rok na skládkách jen v rámci EU, zrecykluje se přitom pouhá čtvrtina odpadního skla – materiálu, který je jinak možné využívat donekonečna. S ambicí tato neudržitelná čísla změnit přichází Glassiteca, první...