Intenzivní kurzy na téma využití Cirkulačních vrtů při dekontaminaci podzemní vody uspořádal ve dnech 2. a 3.března na půdě naší fakulty mechatroniky informatiky a mezioborových studií Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy. Kurzy se konaly v rámci "Mezinárodního vzdělávací projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů". Projekt je zaměřený na udržitelné a efektivní využívání regionálních zdrojů.
Docent Jiří Mls z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy zdůraznil nutnost ochtany podzemí vody jako nejcenějšího přírodního zdroje. Dekontaminační technologie cirkulačních vrtů umožňuje čistit znečištěnou podzemní vodu efektivně a in-situ (tzn., že není třeba čerpat vodu na povrch). „Pokud došlo k určitému znehodnocení, musíme najít způsob, jak obnovit kvalitu vody na původní úroveň. Užití tzv. cirkulačních vrtů je inovativní přístup k čištění podzemní vody založený na vytvoření konvekční (proudové) cely v okolí vrtu v kombinaci s několika různými čistícími technikami, například stripováním vody, umístěním filtru do tělesa vrtu, dodáváním nutrietů k podpoření růstu mikroorganismů v půdě, které poté biologicky využívají kontaminanty pro svůj životní cyklus aj. Jednou z největších a také nejčastěji zmiňovanou výhodou cirkulačních vrtů je fakt, že není nutné čerpat podzemní vodu na povrch (na rozdíl od metody pump&treat, při které je voda nejprve čerpána na povrch, čištěna a poté reinfiltrována zpět), čištění probíhá přímo uvnitř vrtu,“ uvedl docent Jiří Mls.
Tomáš Ondovčin ze stejné instituce pak hovořil na téma sanace a účinnost l, cirkulačních vrtů a přiblížil účastníkům problém simulace hydrodynamických zkoušek a projevů slapových deformací v podzemní vodě.
Tříletý "Mezinárodní vzdělávací projekt - udržitelné a efektivní využívání zdrojů" podporuje Evropská unie z Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020. Hlavním řešitelem projektu je Fakulta stavebního inženýrství a architektury Vysoké školy technické a ekonomické v Drážďanech. Jejími partery jsou Technicka univerzita v Liberci (fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií ), Ústav pro vývoj technologií, výzkum rašelin a přírodních materiálů Vysoké školy Zittau –Görlitz a Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy.
Hlavním cílem projektu je propojení různých oborů za účelem vytvoření podmínek k lepšímu a efektivnějšímu využití regionálních zdrojů. „Zaměřujeme se především na půdu a vodu. K tomu chceme spojit vědecké a technické zdroje a využívat přitom zkušeností všech partnerů v oblasti vývoje interdisciplinárních koncepcí. Součástí naší projektové strategie je i vytváření nových perspektivních vzdělávacích nabídek,“ řekl vedoucí týmu TUL Jan Šembera. Dodal, že v rámci "Mezinárodního vzdělávací projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů" budou partneři organizovat také řadu vzdělávacích akcí pro studenty – kurzy, konference a workshopy. V plánu jsou i terénní cvičení, při nichž se nejlépe ověří výsledky výzkumu a práce laboratoří v konkrétním prostředí. Pokračovat budou tradiční workshopy zaměřené na skládkování odpadů. Letos se připravuje již třináctý ročník.
Realizátoři projektu se shodují, že projekt přináší výrazný efekt synergie, vyplývající ve spojení zkušeností a ochotě předávat si poznatky a zkušenosti všech zúčastněných partnerů.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Významnou pražskou památku už čistí světlo
Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...