Výstava Pravda vítězí. Československo 1918–1992 přibližuje přelomové momenty v dějinách samostatného státu a mimo jiné ukazuje, že kromě krásných chvil zažil stát, v němž žilo mnoho národností, i časy horší.
Výstavu uspořádaly společně Národní archiv v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR (HU AV) a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V roce 100. výročí od založení Československa byla výstava k vidění v Praze, nyní doputovala i do sídla naší univerzity.
Jak v úvodu dnešní vernisáže připomněl Jaroslav Pažout, vedoucí katedry historie FP TUL, který se na výstavě autorsky podílel, žilo v Československu od jeho vzniku mnoho národností a ne všichni obyvatelé žili ve společném státě spokojené životy v harmonii s ostatními. Takovým momentem byl například už vznik samostatného státu, kdy ještě na podzim roku 1918 bylo v Československu vyhlášeno několik provincií, které usilovaly o odtržení od mladého státu.
„Liberec byl hlavním městem největší a nejvýznamnější z těchto provincií, provincie Deutschböhmen. Existenci Německých Čech ukončil až v prosinci roku 1918 příchod jednotek právě se rodící československé armády, která území obsadila,“ řekl k tomu David Hubený z Národního archivu (NA), který je dalším spoluautorem výstavy.
A Jaroslav Pažout připomněl také závěr existence samostatného státu, který dodnes i mezi odbornou veřejností vyvolává diskuzi:
„Je to možná jenom můj pocit, ale zatím jsem se nesetkal s žádným Čechem, který by oslavoval 1. ledna jako vznik státu, zato 28. říjen je ve společnosti všeobecně uznávané a vzpomínané datum. Když se o tom bavím s kolegy ze zahraničí, diví se, že spíše vzpomínáme na vznik státního útvaru, který už zanikl. Vypovídá to o tom, že vazba na společný stát Československo je v naší době stále citelná.“
Součástí výstavy Pravda vítězí. Československo 1918–1992 jsou také webové stránky, které nabízejí jako doprovodný materiál řadu dobových dokumentů. Nahlédněte zde.
Výstavu kromě Jaroslava Pažouta a Davida Hubeného připravovali Zdeňka Kokošková z (NA) a Zlatica Zudová-Lešková a Jan Němeček (z HU AV). Ve foyer budovy G před univerzitní aulou ji můžete zhlédnout do 11. dubna 2019.
Radek Pirkl
, Zdeňka Kokošková a děkan FP Jan Picek.JPG)
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Univerzitní sbory pomohly obnovit varhany nebo Křišťálový chrám
Univerzitní sbory Aurea Rosa U3V a Bohemia Chór FP TUL pod vedením sbormistryně Jany Konvalinkové opět prokázaly, že hudba dokáže nejen těšit, ale i aktivně pomáhat. Během jarních a letních měsíců uspořádaly sérii koncertů, jejichž výtěžky...
Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...
Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...
