Chvíle dobré i temnější v dějinách Československa

Výstava Pravda vítězí. Československo 1918–1992 přibližuje přelomové momenty v dějinách samostatného státu a mimo jiné ukazuje, že kromě krásných chvil zažil stát, v němž žilo mnoho národností, i časy horší.

Výstavu uspořádaly společně Národní archiv v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR (HU AV) a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V roce 100. výročí od založení Československa byla výstava k vidění v Praze, nyní doputovala i do sídla naší univerzity.

Jak v úvodu dnešní vernisáže připomněl Jaroslav Pažout, vedoucí katedry historie FP TUL, který se na výstavě autorsky podílel, žilo v Československu od jeho vzniku mnoho národností a ne všichni obyvatelé žili ve společném státě spokojené životy v harmonii s ostatními. Takovým momentem byl například už vznik samostatného státu, kdy ještě na podzim roku 1918 bylo v Československu vyhlášeno několik provincií, které usilovaly o odtržení od mladého státu.

„Liberec byl hlavním městem největší a nejvýznamnější z těchto provincií, provincie Deutschböhmen. Existenci Německých Čech ukončil až v prosinci roku 1918 příchod jednotek právě se rodící československé armády, která území obsadila,“ řekl k tomu David Hubený z Národního archivu (NA), který je dalším spoluautorem výstavy.

A Jaroslav Pažout připomněl také závěr existence samostatného státu, který dodnes i mezi odbornou veřejností vyvolává diskuzi:

„Je to možná jenom můj pocit, ale zatím jsem se nesetkal s žádným Čechem, který by oslavoval 1. ledna jako vznik státu, zato 28. říjen je ve společnosti všeobecně uznávané a vzpomínané datum. Když se o tom bavím s kolegy ze zahraničí, diví se, že spíše vzpomínáme na vznik státního útvaru, který už zanikl. Vypovídá to o tom, že vazba na společný stát Československo je v naší době stále citelná.“

Součástí výstavy Pravda vítězí. Československo 1918–1992 jsou také webové stránky, které nabízejí jako doprovodný materiál řadu dobových dokumentů. Nahlédněte zde.

Výstavu kromě Jaroslava Pažouta a Davida Hubeného připravovali Zdeňka Kokošková z (NA) a Zlatica Zudová-Lešková a Jan Němeček (z HU AV). Ve foyer budovy G před univerzitní aulou ji můžete zhlédnout do 11. dubna 2019.

Radek Pirkl

 

Další články v rubrice

Anna Habánová a Jan Heinzl před zvětšeninou fotografie zachycující Hejnice tak před 100 lety.

Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava

Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí....

7. 7. 2025 | Kultura | 298
IMG_5390.jpg

Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války

Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...

20. 5. 2025 | Kultura | 409
347411913_1041924840121650_8680032965120965368_n.jpg

Hlasujte pro naše autory v klání o Knihu roku

Do konce března je ještě možné hlasovat pro díla, která se letos v soutěži Kniha roku Libereckého kraje ucházejí o Cenu čtenářů. Mezi čtyřmi desítkami knih jsou i čtyři publikace spojené s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.

26. 3. 2025 | Kultura | 224

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Miroslav Černík_I.jpg

Miroslav Černík získal Českou hlavu

Za dlouhodobé a významné úspěchy na poli čištění kontaminovaných vod a využití sanačních technologií získal profesor Černík, ředitel našeho výzkumného ústavu CXI, nejvyšší tuzemské ocenění pro vědkyně, vědce, inovátory a inovátorky. Převzal ho v...

7. 11. 2025 | Věda a výzkum | 517