Chvíle dobré i temnější v dějinách Československa

Výstava Pravda vítězí. Československo 1918–1992 přibližuje přelomové momenty v dějinách samostatného státu a mimo jiné ukazuje, že kromě krásných chvil zažil stát, v němž žilo mnoho národností, i časy horší.

Výstavu uspořádaly společně Národní archiv v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR (HU AV) a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V roce 100. výročí od založení Československa byla výstava k vidění v Praze, nyní doputovala i do sídla naší univerzity.

Jak v úvodu dnešní vernisáže připomněl Jaroslav Pažout, vedoucí katedry historie FP TUL, který se na výstavě autorsky podílel, žilo v Československu od jeho vzniku mnoho národností a ne všichni obyvatelé žili ve společném státě spokojené životy v harmonii s ostatními. Takovým momentem byl například už vznik samostatného státu, kdy ještě na podzim roku 1918 bylo v Československu vyhlášeno několik provincií, které usilovaly o odtržení od mladého státu.

„Liberec byl hlavním městem největší a nejvýznamnější z těchto provincií, provincie Deutschböhmen. Existenci Německých Čech ukončil až v prosinci roku 1918 příchod jednotek právě se rodící československé armády, která území obsadila,“ řekl k tomu David Hubený z Národního archivu (NA), který je dalším spoluautorem výstavy.

A Jaroslav Pažout připomněl také závěr existence samostatného státu, který dodnes i mezi odbornou veřejností vyvolává diskuzi:

„Je to možná jenom můj pocit, ale zatím jsem se nesetkal s žádným Čechem, který by oslavoval 1. ledna jako vznik státu, zato 28. říjen je ve společnosti všeobecně uznávané a vzpomínané datum. Když se o tom bavím s kolegy ze zahraničí, diví se, že spíše vzpomínáme na vznik státního útvaru, který už zanikl. Vypovídá to o tom, že vazba na společný stát Československo je v naší době stále citelná.“

Součástí výstavy Pravda vítězí. Československo 1918–1992 jsou také webové stránky, které nabízejí jako doprovodný materiál řadu dobových dokumentů. Nahlédněte zde.

Výstavu kromě Jaroslava Pažouta a Davida Hubeného připravovali Zdeňka Kokošková z (NA) a Zlatica Zudová-Lešková a Jan Němeček (z HU AV). Ve foyer budovy G před univerzitní aulou ji můžete zhlédnout do 11. dubna 2019.

Radek Pirkl