Tři výzvy pro geoinformatiky

Jiří Šmída: »S geografickými informacemi musí učit děti pracovat nejen zeměpisáři.«

Dny geografických systémů, které mají v Liberci už široké publikum, spoluorganizoval tým z FP TUL. O jejich třináctém ročníků jsme na T-UNI psali včera. Dnes přinášíme rozhovor s vedoucím organizačního týmu Jiřím Šmídou o tom, jak geografické informace prodchnuly naše životy, i o výzvách, které z toho pro geoinformatiky plynou.

Obešli bychom se dnes bez geografických informačních systémů?

Dnes se bez nich už neobejdeme. Geografická data jsou všude. Zkuste si zapnout zprávy a zamyslet se nad tím, kolik procent z jejich obsahu byste dokázal zakreslit do mapy? Je to vysoké procento, lokalizovat můžete každou událost. Geografické informace jsou už všude kolem nás, už nás pohltily, neustále je aktivně vytváříme. Na facebooku zveřejníme fotky ze své dovolené a už k nim přidáváme informaci o tom, kde jsme se to fotili. S tímto rozšířením geografických informací se nese jedno důležité téma. Neumíme se chovat chytře a zodpovědně v přístupu k nim. Dnes si můžete stáhnout aplikaci, která přátelům umožňuje lokalizovat váš mobilní telefon, to je na jednu stranu skvělé, ale zároveň to může být nebezpečné. Neumíme používat nástroje, které nám dnešní digitální mapy nabízejí. Je důležité vést děti už od školy k tomu, aby v mapách uměly číst, byly aktivními, poučenými uživateli geografických informací.

Jaká je budoucnost geografických informačních systémů?

Odkázal bych na předního odborníka v našem oboru Michaela F. Goodchilda. Ten říká, že před geoinformatiky leží v následujícím desetiletí několik zásadních výzev. Předně máme spoustu geografických dat a nyní musíme řešit, jak je bezpečně a v souladu s etikou zpracovávat. Navíc z většiny lidí se stávají nejen uživatelé, ale také producenti takových dat. Stojí před námi také otázka zapojení dalších rozměrů do geografických dat. Potřebujeme skutečná trojrozměrná data, navíc s možností zaznamenávání času – tedy 4D rozměr. A když už máme data sbíraná v reálném čase, jak je využít k vizualizacím dynamiky studovaných jevů? V neposlední řadě nás čeká oblast, kterou profesor Goodchild nazývá výzvou vzdělávání. Říká, že dvacet let jsme vzdělávali elitní skupinu profesionálů v oborech geoinformatiky, v současnosti a následujících deseti letech se musíme soustředit na to, aby široká veřejnost dokázala pro svůj běžný život používat chytře a eticky nástroje, které geografické informační systémy poskytují.

Dokončili jste mapu Direction, v čem je výjimečná a kdy půjde do distribuce?

Ve spolupráci s neziskovkou Liberecké občanské sdružení jsme dokončili unikátní mapu, kterou na Dnech GIS pokřtil liberecký patriot a autor několika knižních průvodců Marek Řeháček. Je to mapa určená primárně mladým lidem, kteří v Liberci a Jablonci začínají žít, tedy především studentům-prvákům a také zahraničním studentům. Pro ně vyjde asi za měsíc také verze v angličtině. Mapa má ukázat Liberec a Jablonec jako zajímavé místo k životu. Tvořili jsme ji s využitím metody crowdsourcing, oslovili jsme širokou veřejnost s dotazníkem, ve kterém nám lidé dávali tipy na zajímavá místa, nebo i místa, kterým je lepší se vyhnout. Hlavním rozdílem od oficiálních map měst je tedy obsah sestavený na základě doporučení lidí, kteří ve městě žijí. V mapě najdete, co je v Liberci a Jablonci jedinečného, kde si zasportovat nebo kam zajít na pivo. Když mladým lidem hned od jejich vstupu do Liberce nabídneme místa, která stojí za to navštívit, tak se zvyšuje šance, že si k Liberci nebo Jablonci vybudují vztah a budou pro město v budoucnu přínosem.

Mapu Direction jsme vytiskli v nákladu 1500 kusů, v nejbližších dnech bude k dostání na univerzitě v budově IC a také v městských informačních centrech v Liberci a Jablonci, dále uvidíme. Za rok chceme vydat její rozšířené vydání.

Děkuji za rozhovor.

Radek Pirkl

Možná Vás bude zajímat

Geografické informace jsou všude kolem nás