Perspektivní aplikace geopolymerních kompozitů je jednou z oblastí, na kterou se soustředí vědci v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI)v programu materiálový výzkum. Výzkum probíhal v rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie v Ústí nad Labem.
„V první fázi výzkumu jsme stanovili metodiku přípravy z geopolymeru, který na trhu sice je, ale praktické využití je zatím sporné. Nám se podařilo podle vlastního metodického postupu vyrobit z geopolymeru kompozitní materiály, u nichž už dobře známe vlastnosti a jsme schopni navrhnout konkrétní aplikace. Na základě výsledku dosavadního výzkumu jsme přesvědčeni, že geopolymerní kompozity se dobře hodí například na opravy komunikací. Některé komunikace jsme je již zkušebně opravili – například příjezdovou komunikaci ke skládce v Chotyni. Po zimě vypadá vrstva dobře, ale podrobné vyhodnocení provedeme asi za rok,“ řekl vedoucí výzkumného programu materiálový výzkum CxI Petr Louda.
Geopolymer je výraz pro všechny anorganické polymerní materiály, které jsou připravovány z hlinitokřemičitanových materiálů - jejich geopolymerací v zásaditém prostředí za normální teploty a tlaku. Název geopolymer byl poprvé použit na tento druh materiálu francouzským profesorem Josephem Davidovitsem v roce 1970. Je považován za perspektivní stavební materiál, a to především proto, že umožňuje ekologické využití některých odpadových surovin, se kterými si lidé zatím nevědí rady. Je to například popílek z elektráren nebo prachový kal vznikající při opracování kamene. Zatím se však výzkum provádí nejvíce v laboratořích.
„Jsme na nejlepší cestě přejít z laboratoří do praxe. Geopolymer je vlastně třetihorní hornina a jedno z největších nalezišť je ve středních Čechách. Vyrábí ho České lupkové závody Nové Strašecí, ale zatím se příliš na výrobu kompozitních materiálů nevyužívá. My jsme přišli na to, že když se hornina rozemele, spojí kapalným aktivátorem a přidá se odpadová surovina, dostaneme ekologický kompozitní materiál s výbornými vlastnostmi. Výhodou je, že se vytvrzuje, vydrží až tisíc stupňů Celsia, aniž by došlo k degradaci a navíc je poměrně levný. Určitě má perspektivu ve stavebnictví, kde může zvýšit trvanlivost současných materiálů a protože se dá dobře barvit, najde určitě uplatnění i v zahradní architektuře. Připravujeme také nový projekt na využití těchto materiálů při opravě historických památek,“ říká Zbygnew Rozsek z laboratoře hodnocení nanovrstev CxI.
Na ekologické zhodnocení odpadových surovin má CxI již několik užitných vzorů, které nabídne průmyslové sféře. Zájem o nové materiály již projevila řada firem.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
AMIA představí inovativní výrobu vláken z recyklovaných polymerů
Na pondělním setkání průmyslové asociace AMIA vystoupí Kristýna Bendová s tématem inovativní textilní výroby z recyklovaných polymerů pomocí technologie zvlákňování taveniny. Výroba má nejen ekologické výhody, ale konvenčním materiálům může...
Jedinečný koncept spolupráce firem a vědců AMIA slaví deset let. Firmám nabízí nové výhody
Deset let už propojuje průmyslové partnery a vědce Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI) asociace AMIA. Jedinečný koncept umožňuje vytvářet síť průmyslových partnerů pro výzkumnou spolupráci na specifických...
